Hodnocení vlastností žárupevných ocelí – od 24 hodinových zkoušek po SPCT zkoušky
Dr. Ing. Zdeněk Kuboň; doc. Ing. Petr Mohyla, Ph.D.
V článku je nastíněn postup vývoje žárupevných ocelí, a to od uhlíkových, přes nízkolegované, chromové, modifikované až po oceli austenitické, a stručně shrnut také vývoj metod jejich zkoušení, od krátkodobých zkoušek, jejichž výstupem byla hodnota rychlosti tečení v rozmezí 24–72 hodin, až po zkoušky, které svou délkou mnohdy předčí i reálné provozní doby komponent energetických zařízení. Při stanovení aktuální zbytkové životnosti se pak s výhodou používá metod pracujících s miniaturizovanými zkušebními tělesy, jako je metoda creepových zkoušek malých vzorků (Small Punch Creep Tests – SPCT). Na příkladu výkovku z oceli P92 je uvedeno porovnání výsledků mezi klasickými creepovými zkouškami a zkouškami SPCT a jsou uvedeny hodnoty přepočítacích koeficientů, které umožňují vzájemnou porovnatelnost obou těchto metod.