Sestavení modelu deformačního odporu za tepla pomocí umělých neuronových sítí a konstitutivních vztahů

Ing. Petr Opěla, Ph.D.¹; Ing. Petr Kawulok, Ph.D.¹; Ing. Rostislav Kawulok, Ph.D.¹; Ing. Stanislav Rusz, Ph.D.¹; Ing. Vojtěch Ševčák¹

Stáhnout článek v PDF

Matematické modely, popisující vývoj přirozeného deformačního odporu při tváření za tepla ve vztahu k měnícím se termomechanickým podmínkám, hrají klíčovou úlohu například při nasazení MKP (metoda konečných prvků) simulačních softwarů. Tyto modely obvykle zahrnují parametry (pomocné proměnné), které jsou na termomechanických podmínkách závislé. Možnosti predikce parametrů dvou takových modelů jsou zde diskutovány. Popisovanými parametry jsou: píková deformace, píkové napětí, exponent zpevnění a exponent odpevnění. Celkem jsou diskutovány tři možnosti – predikce parametrů na základě funkčních předpisů ve vztahu k Zenerovu-Hollomonovu parametru, dále predikce na základě funkčního předpisu, jenž nevyužívá Zenerův-Hollomonův parametr, a predikce na základě využití umělých neuronových sítí. Metoda neuronových sítí byla ve většině případů shledána jako nejpřesnější. Výjimkou je predikce píkového napětí.

Klíčová slova: popis napěťových křivek za tepla; regresní analýza; umělé neuronové sítě

1. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Regionální materiálově technologické výzkumné centrum, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba, Česká republika