Vliv různých tepelných zpracování na změnu tranzitní teploty TSP

Ing. Jan Kander^{1, 2}; Ing. Ondřej Dorazil¹; doc. Ing. Petr Jonšta, Ph.D.^{1, 2}

¹MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o., Pohraniční 693/31, Vítkovice, 703 00 Ostrava, Česká republika
²Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta materiálově-technologická, 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava-Poruba, Česká republika

Stáhnout článek v PDF

Experimentálně byla ověřován vliv různých tepelných zpracování (žíhání na snížení pnutí po svaření, zušlechtění) na posuv tranzitní teploty TSP stanovené pomocí metody malých vzorků a vyhodnocené dvěma různými postupy. Starší metoda je založena na proložení experimentálních dat dvěma exponenciálními křivkami a novější metoda přijatá v nově zavedené evropské normě EN 10 371, která prokládá tato data hyperbolickou tangentou. Jako experimentální materiál bylo použito víko tepelného výměníku vyrobené z oceli typu 1Cr – 0.5Mo o celkové tloušťce 215 mm opatřené austenitickým návarem, což bylo důvodem pro stanovení tranzitní teploty ve třech různých místech víka, a to pod povrchem (S), ve středu tloušťky víka (M) a pod austenitickým návarem (C). Z těchto lokalit byly odebrány vzorky velikosti přibližně 40  70  180 mm, které byly podrobeny výše uvedeným tepelným zpracováním a následně z nich byly pomocí elektrojiskrového obrábění připraveny malé vzorky pro stanovení tranzitní teploty TSP. Hlavní motivací pro stanovení tranzitní teploty byla nutnost opravy víka svařováním, přičemž zároveň mělo dojít k nezmění nebo zlepšení křehkolomových vlastností. Žíhání ke snížení pnutí neprokázalo téměř žádnou změnu tranzitní teploty, zcela nejlepších výsledků bylo však dosaženo zušlechtěním oceli, které dokázalo tranzitní teplotu snížit vždy a ve všech lokalitách. Metoda stanovení tranzitní teploty pomocí proložení dat hyperbolickou tangentou se zdá být více přímočará a mnohem méně náročná na zkušenost uživatele. Pomocí obou použitých metod se podařilo zachytit stejný trend poklesu tranzitní teploty po zušlechtění oceli a lze je tedy obě použít k jejímu úspěšnému vyhodnocení.

Klíčová slova: tranzitní teplota TSP; tepelné zpracování; metoda malých vzorků; ocel 1Cr-0.5Mo