Nippon Steel a ArcelorMittal odkládají rozšíření výroby autoplechů
CRU Steel News Weekly Vol. 14 No. 40
05.12.2008

V reakci na globální ekonomický pokles odsouhlasil Nippon Steel a ArcelorMittal odložení plánů na zdvojnásobení výrobní kapacity autoplechů v jejich společném podniku v USA. Aby udrželi krok s požadavky Toyoty a dalších japonských automobilových výrobců, kteří provozují své výrobní závody v USA, plánovali dva největší světoví výrobci oceli investovat 240 mil. USD do nové žárově pozinkovací linky s kapacitou 500 kt/r ve svém 50:50 společném podniku I/N Kote v Indianě. Zahájení provozu bylo původně plánováno na rok 2010 a I/N Kote by dosáhl kapacity 1 mil. t/r.

S ohledem na současný náhlý pokles severoamerického automobilového trhu souhlasily obě společnosti s odkladem výstavby nové spojité žárově pozinkovací linky až do doby, kdy partneři budou mít důvěru v perspektivu zotavení výroby automobilů v Severní Americe. Obě společnosti průběžně analyzují stav trhu a diskutují výhled trhu a obnovu výstavby nové spojité žárově pozinkovací linky.

L.Z.

Hebei Steel se spojuje s čínským ministerstvem železnic
CRU Steel News Weekly Vol. 14 No. 40
05.12.2008

Společnost Hebei Steel Group podepsala smlouvu o dlouhodobé spolupráci s čínským ministerstvem železnic. Vytvořila se tak strategická aliance na dodávky ocelových výrobků pro program výstavby železnic v zemi. Podle orgánů místní správy bude přední severočínský výrobce oceli dodávat ministerstvu ocelové výrobky vysoké kvality za sníženou cenu. Ministerstvo naopak zajistí pro Hebei výhodné podmínky dopravy potřebných surovin a hotových výrobků. Očekává se, že náklady dlouhodobého čínského programu výstavby železnic dosáhnou do roku 2020 hodnoty více než 727 mld. USD. V zemi bude položeno 40 000 km železničních tratí.

L.Z.

Rakouská společnost Voestalpine získala v Jižní Koreji první objednávku na kolejnice
CRU Steel News Weekly Vol. 14 No. 40
05.12.2008

Rakouská Voestalpine oznámila svou první objednávku z Jižní Koreje na výhybky pro vysokorychlostní železnice. Společnost sdělila, že objednávka na 37 jednotek v hodnotě 32 mil. EUR (33 mil. USD) znamená nyní vedoucí pozici mezi dodavateli těchto systémů v Asii. Po objednávkách výhybek pro vysokorychlostní železnice na Tajvanu a v Číně se tak Voestalpine dostává na čelo rychlerostoucího železničního trhu na Dálném východě.

Voestalpine BWG, německá dceřinná společnost skupiny, vybaví 130 km železniční trať mezi Daegu a Busanem na jihovýchodě Jižní Koreje, určenou pro rychlosti 350 km/hod. Tato jednotka má také několik objednávek na zařízení a na údržbu z Tajvanu a Číny, kde má podnik na výrobu, dodávky a údržbu výhybek. Kolejnicová válcovna společnosti Voestalpine v rakouském Donawitz s kapacitou 1,5 mil.t/r, právě tak jako celý kolejnicový byznys Voestalpine vyrábí ocel stále naplno.

L.Z.

Teplé zkoušky válcovny v Benxi s kapacitou 5 mil. t/r
CRU Steel News Weekly Vol. 14 No. 40
05.12.2008

Společnost Benxi Steel provádí teplé zkoušky na své válcovně 2300 mm v závodě na severovýchodě Číny v provincii Liaoning. Zvýší tak svou kapacitu na válcování teplého pásu na 10 mil.t/r. Podle Benxi bude moci válcovna o kapacitě 5,15 mil. t/r, nejširší v Číně, vyrábět špičkové ploché výrobky v šířkách 1000 mm až 2150 mm, tlusté 1,2 mm až 25,4 mm. Jakosti zahrnují vysokopevné oceli, nerezavějící, IF oceli, dvoufázové, vícefázové a oceli s transformačně indukovanou plasticitou a konstrukční oceli včetně plechů odolných proti korozi. Předpokládá se, že budou použity na potrubí, ultraširoké automobilové díly, domácí spotřebiče, svařovací plynové lahve a na stavbu lodí a mostů.

Pro zkoušky nové válcovny bude použito 50 kt bram z dceřinné společnosti Bengang Steel Plates. Cena bram se očekává ve výši 672 USD/t. Společnost také oznámila zahájení provozu bramového kontilití ve své ocelárně v severočínské provincii Liaoning. Kontilití s kapacitou 1,6 mil. t/r může vyrábět bramy široké od 1000 mm do 2200 mm což je více než šířky bram ze dvou existujících kontilití, které jsou od 800 mm do 1600 mm, resp. od 850 mm do 1750 mm. Společnost Benxi také zamýšlí vybudovat v závodě dvouproudé kontilití. Bramy budou používány k zásobování nové teplé válcovny 2300 mm.

Odděleně společnost Benxi oznámila, že zahájila výrobu ve svém železnorudném dole Jiajiapu v provincii Liaoning. Důl se zásobami 150 mil. tun hodlá společnost rozvíjet tak, aby ročně produkoval 3 mil. tun železné rudy a 800 kt koncentrátu. Očekávaná životnost dolu je více než 40 let.

L.Z.

Isdemir uvádí do chodu nové příčné a podélné dělicí linky
SBB
03.12.2008

Isdemir, jižní výrobní závod tureckého Erdemiru nacházející se v Iskenderunu, plánuje uvedl v prosinci do chodu tři nové příčné dělicí linky a podélnou dělicí linku. Isdemir, který v minulosti vyráběl pouze dlouhé výrobky, uvedl v srpnu do provozu válcovnu pásu za tepla. Od tohoto měsíce bude mít společnost také kapacity na 400 000 t/r podélného dělení a 800 000 t/r příčného dělení. Plochý materiál vyráběný v Isdemiru je uváděn na trh pod obchodní značkou Erdemiru.

Celková výrobní kapacita Erdemiru je 5,7 mil. t/r surové oceli; z toho je 2,8 mil. t/r v Isdemiru a 3,5 mil. t/r v Eregli na severu. Kapacita válcování za tepla je na jihu 3,5 mil. t/r. Nedostatek bram vyrovnává společnost nákupem. Válcovna pásu za tepla v Isdemiru však ještě není v provozu na plnou kapacitu, což je způsobeno částečně kvůli poklesu trhu a částečně proto, že válcovna se stále ještě uvádí do provozu.

L.Z.

ThyssenKrupp zvýšil odhad nákladů na svůj závod v USA, který staví v Alabamě společně pro své divize TK Steel a TK Stainless. Odhaduje nyní, že jeho investice do závodu, který bude vyrábět ocelový pás z nerezavějících a uhlíkových ocelí, vzroste z původních 3,7 mld. USD na 4 mld. USD.

Očekává se překročení rozpočtu pro segment uhlíkových ocelí o 10% a o 30% pro segment nerezavějících ocelí. Když byl projekt v polovině roku 2007 poprvé oznámen, byl rozpočet 2,9 mld. USD. Pak byl revidován na 3,7 mld. USD protože do výstavby bylo zahrnuto zařízení nutné pro zvýšení kapacity.

Nová úprava je částečně způsobena fluktuací směnného kurzu, ale také zaneprázdněním výrobců zařízení. Výrobci hutních zařízení mají plné knihy objednávek, a ceny proto stoupají. Tento faktor také přispěl ke zvýšení nákladů na závod na výrobu bram v Brazilii. Před několika měsíci ThyssenKrupp přiznal, že se náklady celého projektu zvýší o 50% na 4,5 mld. EUR (5,71 mld.USD).

L.Z.

Brazilský výrobce plochých výrobků Usiminas je pod tlakem čínských dodavatelů, aby podepsal kontrakt na koupi zařízení pro závod na výrobu bram, který se bude stavět ve státě Minas Gerais. Společnost studuje nabídky evropských a asijských dodavatelů a do konce roku 2009 se mělo rozhodnout, které společnosti bude udělen kontrakt. Čínští dodavatelé se však snaží drastickým snížením svých cen přesvědčit Usiminas, aby vybral je. Avšak problém je v tom, že některá čínská zařízení, včetně vysokých pecí, která jsou již v Brazilii v provozu, přestala pracovat před svými plánovanými opravami. Někteří čínští dodavatelé jsou obžalováni z kopírování projekčních návrhů a technického know – how evropských společností bez licence.

Čínští dodavatelé akceptovali také snížení cen u některých kontraktů, které již byly podepsány s jinými brazilskými ocelářskými společnostmi. Společnost Usiminas má v plánu vložit do investice v novém závodě na výrobu bram v Minas Gerais 14,1 mld. USD.

L.Z.

ČSpolečnost ArcelorMittal Frýdek-Místek uvedla do provozu poslední ze tří nových linek pro výrobu transformátorových plechů. „Nová technologie umožní zvýšit roční produkci plechů ze současných 22 na 46,6 kilotuny“, řekl novinářům generální ředitel společnosti Tomáš Mischinger. "Celková investice do výroby transformátorových plechů byla 2,5 miliardy korun," uvedl Mischinger s tím, že jde o náročnou, sofistikovanou produkci, kterou zvládne jen třináct světových společností. Frýdecko-místecká firma se na ni soustředila záhy po své transformaci pro její vysokou přidanou hodnotu. V roce 2005 vyráběla pouhých pět kilotun ročně. Po nynějším dalším zvýšení kapacity výroby bude mít ArcelorMittal Frýdek-Místek, jinak bývalá Válcovna plechů Frýdek-Místek, 2,5 procenta podílu na celosvětovém trhu.

Nová investice sestává z pěti elektrických pecí pro vysokoteplotní žíhání svitků a nové nanášecí linky, které už jsou ve zkušebním provozu, koncem měsíce listopadu se rozjela také nová termorovnací linka. "Jen v letošním roce jsme do těchto zařízení investovali 650 milionů korun," řekla finanční ředitelka společnosti Marcela Blachová Mikšová. Dalších 135 milionů korun je připraveno na příští rok, kdy se bude kompletně rekonstruovat součást výrobní technologie, jíž je třicet let stará oduhličovací linka a současná termorovnací linka. Firma pak bude využívat původní i nové technologie.

ČV souvislosti se zvýšením kapacity výroby musí podnik vložit peníze také do ochrany životního prostředí. Šedesát milionů korun je určeno na modernizaci deemulgace, neutralizace a čištění odpadních vod. "Rekonstrukce odpadního hospodářství nám umožní nezvyšovat odběr vody, přestože vzroste výroba," sdělil technický ředitel Jiří Piskoř.

Podle ředitele Mischingera se celosvětová krize pravděpodobně dotkne i frýdecko-místecké společnosti, zatím ji ale nijak výrazně nepociťuje. Výroba transformátorových plechů jako hlavního produktu společnosti už je pro letošní rok pokryta konkrétními kontrakty, obdobně to vypadá na první čtvrtletí roku příštího. I přesto přijala společnost řadu zejména úsporných opatření, aby dopady krize minimalizovala. Jedním z nich je i snaha maximálně využít kapacitu zaměstnanců. "S propouštěním ale v nejmenším neuvažujeme. Budeme potřebovat zkušené zaměstnance na obsluhu nových linek. Máme výhodu velké mateřské firmy, která má obchodní zastoupení po celém světě, což zvyšuje naši konkurenční schopnost," řekl Mischinger.

Společnost se prozatím orientovala především na evropské trhy, ale dodávala i do zámoří. "Ze zvýšením kapacity budeme muset změnit portfolio zákazníků," konstatoval ředitel s tím, že jediným světadílem, kam zatím ArcelorMittal Frýdek-Místek nedodává, je Austrálie.

Podnik letos kvůli celosvětové krizi nejspíše nedosáhne plánovaného zisku 744 milionů Kč, překročí ale podle Blachové loňský zisk, který byl 530,5 milionu Kč. Letošní tržby budou oproti loňským vyšší o 10 % a dosáhnou 3,9 miliardy Kč při 733 zaměstnancích.

S.B.

Snaha o záchranu klimatu krachuje. Emisí přibývá
aktualne.cz, zdroj: IRZ
23.11.2008

Když se před 16 lety podepisovala takzvaná Rámcová dohoda o klimatu, vyspělé země v ní slibovaly, že postupně výrazně sníží množství škodlivin vypouštěných do ovzduší. Nestalo se. Naopak - objem CO2 a dalších látek, které se do vzduchu dostávají, od roku 2000 roste. Ukazuje to statistika, kterou zveřejnila OSN. Zpráva kritizuje rozvinuté průmyslové země. Negativní vysvědčení si ale tentokrát vysloužily hlavně státy takzvaného bývalého sovětského bloku, píše agentura Reuters. A k nim patří i Česká republika. Oproti roku 1990 se sice emise skleníkových plynů v roce 2006 snížily asi o 5 %. V porovnání s rokem 2000 však naopak vzrostly, a to zhruba o 2,5 %.

Čtyřicet vyspělých průmyslových zemí, které se k dohodě v roce 1992 připojily a mezi něž patří - na rozdíl od Kjótského protokolu - i USA, vypustilo před dvěma lety do vzduchu kolem 18 miliard tun CO2, píše se ve výroční zprávě Klimatického panelu OSN. Jak uvedla zpráva OSN, emise skleníkových plynů v průmyslových státech neustále rostou.

Kritika východní Evropy
Nebýt toho, že se po pádu Železné opony ve střední a východní Evropě hromadně zavíraly továrny, a množství emisí tak v Evropě jako celku během několika mála let výrazně kleslo, byla by bilance ještě horší. Podle expertů by se dokonce dalo mluvit o krachu snahy o záchranu klimatu. Jenže: to, co platilo v letech devadesátých, už o deset let později neplatí. Průmysl v bývalém východním bloku se znovu rozjel. A spolu se spouštěním nových provozů a zvyšujícím se počtem automobilů roste i množství škodlivin, které se do vzduchu dostávají.

Podle OSN je nový trend znát. Emise skleníkových plynů se ve východní Evropě od roku 2000 zvýšily o 7,4 procenta celkem na 3,7 miliardy tun. "Čísla jasně dokazují, jak naléhavě musíme v OSN jednat. V Poznani musíme výrazně pokročit a rychle vytvořit novou smlouvu, která by řešila problém klimatických změn," řekl vedoucí sekretariátu klimatického panelu OSN Yvo de Boer. V polské Poznani se má letos v prosinci zrodit základ dohody, která nahradí Kjótský protokol, definitivní verze by měla být hotova na konci příštího roku. Platit by měla začít v roce 2012.

České skleníkové plyny
Podle expertů OSN by měly emise dosáhnout vrcholu v roce 2015 a pak začít postupně klesat. Jedině tak se ještě můžeme vyhnout katastrofálním klimatickým změnám, které způsobí nedostatek vody a potravin, silné bouře či rozsáhlé záplavy.

Česká republika vypustila podle Integrovaného registru znečištění v roce 2006 do ovzduší asi 82,5 miliónu tun CO2. To je o 2 % méně než v roce 2004, ale Tané o 2 % více než v roce 2005.

Největší znečišťovatelé sídlí v Ústeckém kraji. Ten v roce 2006 "vyrobil" 390 % ročního objemu českých emisí. Na dalších místech figuruje Moravskoslezský a Středočeský kraj s 23, respektive 11 %. Pořadí bylo stejné i v roce 2005, rok předtím figuroval na prvním místě Moravskoslezský kraj. Vůbec nejvíc se na produkci CO2 podepisuje výroba elektřiny, následují výroba kovů a jejich zpracování a chemický průmysl.

Celkové množství vypouštěného CO2 (tun/rok):

České skleníkové plyny
* 2006   82 389 467
* 2005   80 705 861
* 2004   84 760 749

Největší znečištění z hlediska krajů (% z celkového objemu):

* 2006 1. Ústecký (39%), 2. Moravskoslezský (23%), 3. Středočeský (11%)

* 2005 1. Ústecký (39%), 2. Moravskoslezský (22%), 3. Středočeský (12%)

* 2004 1. Moravskoslezský (22%), 2. Ústecký (17%), 3. Středočeský (15%)

S.B.

Maanshan Steel uvádí do provozu závod na výrobu železničních kol
CRU Steel News Weekly Vol. 14 No. 38
21.11.2008

Společnost Maanshan Steel oznámila, že poté co ve svém východočínském podniku v provincii Anhui uvedla do provozu nový závod na výrobu železničních kol, se stala největším světovým výrobcem železničních kol. Nový závod je projektován na roční výrobní kapacitu 400 000 jednotek. Po dosažení projektované kapacity bude celková kapacita společnosti Maanshan 1,1 mil. jednotek.

L.Z.

ČEZ v Rumunsku rozjede dva reaktory
HN.IHNED.CZ
21.11.2008

ČEZ a dalších pět investorů postaví a bude provozovat společně s rumunským státem dva reaktory v jaderné elektrárně Černavoda. Výstavba třetího a čtvrtého bloku elektrárny, jež si vyžádá investici kolem čtyř miliard eur (zhruba 100 miliard korun), by měla být dokončena kolem roku 2015. Dohoda, kterou v listopadu podepsal ČEZ se státní společností Nuclearelectrica, ještě čeká na schválení rumunskou vládou.

ČEZ bude mít v zakládané společnosti podíl 9,15 procenta. "Kolik přesně bude ČEZ investovat, vyplyne až po dokončení předprojektových prací," říká mluvčí ČEZ Eva Nováková. Celkem si šestice investorů, mezi nimiž je vedle ČEZ i německá RWE, italský Enel, francouzský GDF Suez, španělská Iberdrola a rumunská divize firmy ArcelorMittal, mezi sebou rozdělí 49procentní podíl. Původně měl mít polostátní ČEZ v konsorciu 15procentní podíl. Rumunská vláda se však - zjevně inspirována úspěchy právě ČEZ a dalších energetických "národních šampionů" - rozhodla plány přehodnotit a místo pětinového balíku si ve společném podniku nechala 51 %. Investorům jejich podíly zkrátila.

ČEZ se bude v Rumunsku rovněž podílet na modernizaci elektrárny Galati o výkonu 535 MW a stavbě nového bloku. Projekt počítá s plynovou elektrárnou o výkonu až 400 MW. O přesné podobě společného podniku s rumunskou SC Electrocentrale Galati se bude jednat během následujícího roku. Ze společného memoranda ale vyplývá, že český elektrárenský gigant v něm získá většinu. Český ČEZ se chce v Rumunsku stát hlavním hráčem na energetickém trhu. Už několik let je spoluvlastníkem jedné z distribučních společností. Na pobřeží Černého moře zase začíná stavět největší větrný park v Evropě.

S.B.

Finanční krize ovlivňuje chování zahraničních investorů v České republice. Ti jsou opatrnější při rozhodování o samotné investici, své kroky déle zvažují, některé jejich projekty byly dokonce z důvodu nestability situace ve světě odsouvány. "Nedá se však říci, že by svá rozhodnutí vstoupit na český trh investoři rušili, spíše s konečným rozhodnutím vyčkávají, jak se krize vyvine," řekla deníku Aktuálně.cz generální ředitelka agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová. Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela uspějí ti investoři, kteří mají reálná očekávání.

Plány se odsouvají
"I přes současnou finanční krizi je vidět, že si podnikatelé za svými rozhodnutími expandovat stojí a své myšlenky se jen obtížně vzdávají," řekla Rudyšarová. Investoři tak raději své plány vstoupit na český trh odsouvají, než aby je hned zavrhli. Podle předběžného srovnání se stejným obdobím loňského roku celkový objem zahraničních investic v ČR snižuje. Jejich počet však narůstá. Do ČR v současné době přichází více malých investic. Finanční krize má totiž vliv na investiční aktivitu firem," uvedla dále Rudyšarová.

Počet zprostředkovaných zahraničních projektů je v tomto roce výrazně ovlivněný nadprůměrným výsledkem prvního pololetí roku 2008. Zatímco za celý rok 2007 agentura CzechInvest zprostředkovala 189 investičních projektů, za první pololetí roku 2008 jich bylo 147. Vedle finanční krize však k poklesu přílivu zahraničních investorů do České republiky dochází také kvůli složitému daňovému a právnímu systému, rostoucím nákladům cen energií a mezd, případně nejistotě ohledně termínu zavedení eura.

Problémem je panika
"V současné chvíli je největším problémem především negativní ekonomické očekávání, které v případě, že bude i nadále živeno panickými zprávami o hrozící recesi, se může stát skutečným," uvedl Kužel. Stále velké množství investic míří do tradičních odvětví v ČR, jakými je automobilový, strojírenský, elektrotechnický, chemický a farmaceutický průmysl. Do budoucna se nedá očekávat velký příliv masivních investic jako byla výstavba automobilky Hyundai. "V současné ekonomické situaci není až tak důležitá velikost investora jako odvětví, v němž působí. Různá odvětví postihuje současný pokles poptávky na cílových trzích v odlišné míře," dodala Rudyšarová.

S.B.

Huť ArcelorMittal Ostrava může postavit žárovou zinkovnu. Povolení dostala v listopadu 2008 od krajského úřadu v rámci změny integrovaného povolení. Zinkovna, při jejíž stavbě musí huť použít nejlepší dostupné techniky, nahradí stávající provoz žárového zinkování svodidel. Nový provoz bude moci podle nařízení kraje vypouštět výrazně menší množství tuhých znečišťujících látek, zinku a anorganických kyselin než dnes.

S.B.

Krach automobilek v USA by mohl zasáhnout 2,5 miliónu pracovníků
ČTK, www.novinky.cz
10.11.2008

Potenciální krach jedné či více ze tří amerických automobilek General Motors, Ford Motor a Chrysler by mohl vést během jednoho roku k zániku až 2,5 miliónu pracovních míst. Příčinou úbytku by byl pokles produkce ve všech částech automobilového průmyslu. Vyplývá to ze studie amerického Centra pro automobilový výzkum. Výroba by však měla po prvním roce od případného bankrotu začít oživovat díky růstu produkce přeživších automobilek. Ztráta pracovních míst by se tak časem zmírnila na zhruba milión.

Jak na tom automobilky opravdu jsou:Největší americká automobilka General Motors uvedla, že plánuje snižování počtu administrativních pracovníků. Dodala, že odložila úvahy o strategické akvizici. V poslední době se objevila řada neoficiálních informací o jednání GM o spojení se společností Chrysler. Ford oznámil, že ve třetím čtvrtletí snížil čistou ztrátu na 129 miliónů dolarů ze 380 miliónů před rokem. Dodal však, že utratil 7,7 miliardy dolarů provozní hotovosti a možná bude znovu propouštět.

S.B.

Čínská Anshan Iron & Steel Group z provincie Liaoning nedávno koupila 60% akcií Vagino Steel Services Centra v Itálii. Zřídila tak své první zámořské servisní centrum. Podle hutní společnosti v Anshanu byla hlavním důvodem akvizice větší zisková marže Steel Services Center z akcií, které jsou diverzifikovány ve směru technologického toku (downstream). Servisní centrum má kapacitu na zpracování 100 kt/r elektrotechnických ocelí a pozinkovaných pásů. Většina pásů je dovážena z Anshan Steel Group. V prohlášení společnosti nebyly o Vagino žádné další informace. Exportní oddělení společnosti přiznalo, že finanční krize ovlivnila export elektrotechnických ocelí a pozinkovaných pásů, ale nezveřejnilo jejich exportní objemy. Odmítlo rovněž komentovat budoucnost této investice.

Anshan Iron & Steel Ltd. vyrobila v prvním pololetí letošního roku 8,2 mil. t oceli, z nichž bylo 750,6 kt pozinkovaných a lakovaných ocelí a 457 kt byly elektrotechnické oceli. Objem exportu v tomto období byl 1,2 mil. t, což jest 15,63 % celkového prodeje oceli.

L.Z.

Turecký výrobce dlouhých výrobků Isdemir slavnostně otevřel svou novou válcovnu pásů za tepla s kapacitou 3,5 mil. t/r, aby mohl uspokojit turecký trh plochých výrobků. Společnost v prohlášení uvedla, že má do budoucna plány na zvýšení výroby až na 4,5 mil. t/r, což bude vyžadovat doplnění novým zařízením. Datum nové budoucí investice ještě nebylo oznámeno.

Válcovna může vyrábět za tepla válcované svitky šířky 700 – 2 050 mm a tloušťky 1,2 – 22 mm. Isdemir vyrobil v loňském roce 550 kt/r bram a zvýšil svou kapacitu asi na 1,5 mil. t/r. Plánuje zaměřit se na prodej plochých výrobků na domácím trhu a konkurovat dovozům ze zemí SNS a Dálného Východu. Po zlepšení tržních podmínek pak může část své produkce směrovat do Evropy, USA a na Střední Východ.

Zařízení válcovny pásů za tepla bylo dodáno konsorciem firem Marubeni, Mitsubishi, Hitachi a Siemens. Vlastníkem Isdemiru je jediný turecký integrovaný výrobce plochých výrobků Erdemir. Isdemir ročně vyrábí asi 1 mil. t sochorů a válcovaného drátu. Závod má dvě sochorová a dvě bramová kontilití.

L.Z.

Turecký soukromý investor Tayfun Arik plánuje postavit v Etiopii válcovnu dlouhých výrobků pro zásobování místního trhu. Podle projektového manažera získal již Arik odpovídající licence pro stavbu závodu v etiopském regionálním státě Oromia. Závod bude mít kapacitu 130 kt/r různých typů stavebních ocelí, převážně žebírkových ocelí a válcovaného drátu. Podle zpráv médií bude zásobovat místní etiopský trh a exportovat do sousedních zemí. Bude vybudován ve čtyřech stavebních fázích, z nichž prvá bude trvat 16 měsíců, zatímco tři zbývající jsou plánovány na 10 měsíců. Potenciální místa pro nový závod jsou Alem Gena, Tatequ (Burayu) a Debre Zeiyt.

L.Z.

Podle informací ze slovenských médií hodlá firma Slovakia Steel Mills vybudovat za 166 mil. euro na Slovensku menší huť. Ta má zaměstnat přibližně 500 pracovníků a bude zaměřena na výrobu betonářského drátu pro stavebnictví. Celková produkce má činit půl milionů tun. Uvádí se, že tento závod vznikne v průmyslové zóně Košic. Je to už druhý pokus o vybudování malé hutě zaměřené na výrobu drátu a armovací oceli pro stavebnictví. Předchozí projekt se nerealizoval kvůli nedostatku vody pro technologické procesy.

S.B.

Shiraz Poolad Navard, jedna z nejnovějších soukromých Iránských válcoven, byla uvedena do provozu.

Nová válcovna může válcovat žebírkovou ocel nebo hladkou kruhovou ocel o průměrech 5,5 – 12 mm a má kapacitu 75 kt/r. Shiraz Poolad Navard již nakupuje zařízení, které by válcovně umožnilo válcovat větší rozměry žebírkových a hladkých kruhových tyčí o průměrech 8 – 20 mm.

Stavba začala v roce 2003 a zkušební výroba byla zahájena v červenci 2008.

Výdaje na projekt byly dosud asi 160 mld. Rialů (17 mil. USD), přičemž hodně zařízení pro projekt bylo zakoupeno u italských firem Pomini a NCO.

Vedení firmy Shiraz Poolad Navard zamýšlí zdvojnásobit kapacitu válcovny na 150 kt/r během dvou let, jen co bude nové zařízení nakoupeno a instalováno.

Válcovna je zásobována importovanými sochory, ale vedení už zpracovává studii proveditelnosti na pořízení vlastního tavicího zařízení.

L.Z.

Ruský uhelný a ocelářský koncern Evraz Group SA chce v tomto roce zvýšit svou výrobu surové oceli o 16 % na 18,9 milionu tun. Jak podnik dále oznámil, těžba uhlí má v roce 2008 dosáhnout 15,1 milionu tun, z toho 10,5 milionu tun koksovatelného uhlí. Tržby koncernu mají být v prvním pololetí 60 až 65 % nad úrovní loňského roku. V prvních šesti měsících 2007 dosáhl koncern tržby ve výši 6 miliard USD.

S.B.

Přední světoví výrobci oceli reagují na explodující ceny surovin vyššími cenami ocelářských výrobků. Korejský koncern Posco, čtvrtý největší výrobce oceli na světě, zvýšil ceny od června v průměru o 21 %, což je v přepočtu 95 eur za tunu. Koncern ArcelorMittal zvyšuje od třetího kvartálu ceny o 160 eur za tunu. Německá společnost ThyssenKrupp navýšila od června ceny o 130 eur za tunu. Při nynější silné poptávce po oceli nezbývá odběratelům nic jiného, než vyšší ceny akceptovat. Podle odhadů Deutsche Bank se ceny oceli v Evropě v roce 2008 zvýší celkem o 40 %.

S.B.

Horká kolej, po níž se v Ostravě přepravovalo tekuté železo pro Evraz Vítkovice Steel, je již minulostí. Její křížení s Ruskou ulici patřilo k problematickým místům v dopravě. "Kolej sloužila pro přepravu železa více než sto let. Převážela se po ní už dříve z tehdy funkčních vítkovických vysokých pecí do vítkovických oceláren," uvedla Eva Kijonková, mluvčí společnosti Vítkovice Doprava, která kolej provozovala. Provoz na rekonstruované frekventované Ruské ulici, kudy horká kolej procházela, byl obnoven. Během rekonstrukce společnost Vítkovice Doprava kolej zlikvidovala. Zrušení jednoho železničního přejezdu, který byl úzkým místem pro plynulý průjezd spojnicí mezi centrem města a městskou částí Vítkovice k ČEZ Aréně, přišlo společnost asi na osm milionů korun.

Železniční přeprava mezi průmyslovými podniky v Ostravě, kterou dopravní firma rozvíjí jako jednu z klíčových aktivit, je nyní zajišťována na nově zbudovaném železničním spojení vedeném uvnitř areálu vítkovického strojírenského holdingu a areálu sousedící huti. Spojovací kolej číslo 1, tedy takzvaná horká kolej, měla v historii Vítkovic významnou roli 119 let. Sloužila nejen k dopravě železa, ale později také pro dopravu cestujících z ostravské části Svinov na osobní vlakové nádraží a dále do Dolní oblasti Vítkovic.

Dopravní dceřiná firma holdingu Vítkovice je jednou z nejstarších společností na Ostravsku. První zmínky o jejím fungování jsou datovány rokem 1828. Proto vlastní prakticky všechna kolejiště pro průmyslovou přepravu uvnitř krajského města. V současnosti se jedná o moderní dopravní společnost se 303 zaměstnanci, která se soustřeďuje na provozování dráhy a drážní přepravu na vlastní vlečce i jiných železničních vlečkách, na provozování drážní přepravy po celostátní dráze a za pomoci smluvních partnerů i v cizině. Společnost se zabývá rovněž přepravou vozových zásilek. Součástí podnikání firmy jsou také opravy a údržba kolejiště a zabezpečovacích zařízení a kontrola a měření kolejišť, montáže a demontáže kolejových polí a výhybek, zajištění oprav a renovací kolejišť a naopak i jejich likvidace. Hlavními zákazníky společnosti Vítkovice Doprava jsou výrobní firmy na železničních vlečkách. Především jsou to společnosti holdingu Vítkovice. Z externích firem je největším zákazníkem společnost Evraz Vítkovice Steel. Společnost Vítkovice Doprava je také provozovatelem vlečkových služeb na vlečce Tatra a po celostátních drahách zajišťuje dopravu vápna na trase mezi Štramberkem a ostravským nádražím ve Vítkovicích. Firma se stala samostatnou dceřinou společností holdingu Vítkovice v roce 2002, kdy vznikla z původního dopravního nákladového střediska. V říjnu 2004 získala smluvní přístup na trať Českých drah. Její roční obrat se pohybuje okolo 400 milionů korun. Společnost je dlouhodobě zisková. Loni byl její hospodářský výsledek 69 milionů korun před zdaněním.

S.B.

ArcelorMittal, indický ocelový gigant začíná přípravné projektové práce pro budoucí důl, který bude vybudován v Kuzněcké uhelné pánvi na Sibiři. Petr Bělokopytov, generální ředitel projekční kanceláře Giprougla v Novosibirsku sdělil, že plánovaná roční kapacita dolu bude činit 3 mil. tun uhlí. ArcelorMittal podniká v oblasti Kuzbasu od počátku r. 2008. V únoru tento investor získal uhelné podniky Běrezovskaja a Pěrvomajskaja. Lakshmi Mittal, president firmy ArcelorMittal vyjádřil potěšení z těchto akvizic, které zabezpečí koncern konkurenčním zdrojem koksovatelného uhlí, nezbytného pro výrobu surového železa a oceli. Zdůraznil rovněž, že díky tomu společnost bude moci upevnit své postavení na dynamicky se rozvíjejícím ruském trhu oceli.

S.B.

Pro svůj třetí projekt na výrobu křemíkových ocelí uvádí závod Wuhan Steel situovaný v provincii Hubei ve střední Číně do provozu linku na tepelné zpracování.. Investice je součástí zvyšování výroby plochých výrobků válcovaných za studena. Náklady závodu na projekt výroby křemíkových ocelí jsou 6,1 mld. juanů (890 mil. USD). Podle mluvčího společnosti projekt dovolí zvýšit výrobu křemíkových ocelí o dalších 400 kt/r.

Po dokončení výstavby koncem roku 2008 dosáhne celková výroba křemíkových ocelí závodu Wuhan Steel 1,3 mil. t/r, včetně 310 kt/r transformátorových (orientovaných) křemíkových ocelí. Dohromady s třetí válcovnou za studena zvýší nový projekt společnosti její celkovou kapacitu produktů válcovaných za studena o 23% na 1,6 mil. t/r. Wuhan začal válcovat na třetí válcovně za studena v provincii Hubei začátkem roku 2008, poté co investoval 3,8 mld juanů.

L.Z.

Provoz 148 ve společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s. se může chlubit skvělým výsledkem. Za 1. pololetí 2008 se zaměstnancům středojemné válcovny podařilo dosáhnout historického výsledku ve výrobě tratě, a to 379 630 tun. „Zlepšili jsme časové využití tratě na 74 % a snížili jsme technologické prostoje,“ uvádí hlavní důvody vedoucí tratě Petr Motyčka. „Pomohly nám i investice do takzvaných úzkých míst úpraven, zvláště pak do obracečů a vazačů linek. Vyplatil se i nákup nových válcovacích stojanů a válců,“ dodává. Ani to by ale nestačilo, kdyby nebylo skvělé práce všech zaměstnanců středojemné válcovny a údržby válcovací tratě.

S.B.

Společnost ArcelorMittal Frýdek-Místek výrazně zvýší export do Číny. V letošním roce budou z Frýdku-Místku do Číny exportovány plechy za více než 175 milionů Kč. Produkce transformátorových plechů se ve frýdeckých válcovnách výrazně zvedne díky současným strategickým investicím, které by koncem roku 2008 měly přesáhnout 1 miliardu Kč. Po náběhu nových technologických linek v závěru letošního roku stoupne produkce na dvojnásobek, tedy na více než 45 tisíc tun, a společnost už nyní hledá odbyt. "Směřujeme na východní trhy, zejména do Číny. Vzhledem k zázemí skupiny ArcelorMittal v podobě prodejních kanceláří v čínských metropolích je pro nás prodej snadnějšíší," sdělil generální ředitel firmy ArcelorMittal Frýdek-Místek Tomáš Mischinger. Kromě Číny exportuje ArcelorMittal Frýdek-Místek v Asii také do Jižní Koreje a plánuje vstup na indický trh, kde již zahájil řadu jednání.

ArcelorMittal Ostrava a.s. je největší hutní firmou v České republice a patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal. Ročně vyrobí přes 3 milióny tun oceli, exportuje zhruba 60 % produkce do více než 80 zemí celého světa. Zaměstnává 7 450 lidí, dohromady s dceřinými společnostmi, mezi nimiž je i ArcelorMittal Frýdek-Místek, má 10 300 zaměstnanců. Největšími akcionáři jsou: Mittal Steel Holdings A. G. (71,579 % akcií), Havrton Investment Ltd. (13,881 % akcií) a Ministerstvo financí (10,969 % akcií). V účetním roce 2007 (končí 28. 2. 2008) společnost ArcelorMittal Ostrava vytvořila konsolidovaný zisk po zdanění 9,2 miliardy Kč při výnosech 57,7 miliardy Kč.

ArcelorMittal Frýdek-Místek ukončil rok 2007 se ziskem před zdaněním ve výši 530,5 milionů Kč, což je meziroční nárůst o 28 %. Zisk po zdanění činil 416 milionů Kč. Tržby za prodej výrobků a služeb ve srovnání s předchozím rokem vzrostly ze 3 miliard Kč na 3,5 miliardy Kč. Přidaná hodnota vyjadřující výkonnost firmy se meziročně zvýšila o 131 milionů Kč na 866 milionů Kč. Celkem podnik v roce 2007 vyválcoval a prodal 143 000 tun plechů (21 633 tun elektroplechů), když v předchozím roce to bylo 138 000 tun (15 100 tun elektroplechů). Firma má v současné době 744 zaměstnanců.

S.B.

Podle čínského ministerstva obchodu zahájila China Metallurgical Group Construction Corp (MCC) stavbu ocelárny v Iránu s kapacitou 800 kt/r. Projekt za 123 mil. EUR (187 mil. USD) je prvním projektem, ve kterém čínská firma přebírá plnou zodpovědnost za projekt iránského ocelářství. Ukazuje také, že vzrůstá dychtivost Iránu po budování dobrých pracovních vztahů s neevropskými firmami, což je způsobeno přísnými sankcemi OSN, které omezují a dokonce brání evropské účasti v projektech iránského ocelářství.

MMC má plně pod dohledem projekci, nákup materiálu a výstavbu iránského ocelářského projektu. Ministerský web uvádí, že očekávaná doba výstavby je 32 měsíců nebo téměř tři roky.

Ocelárna ve městě Ardakan, nacházejícím se v provincii Jazd ve středním Iránu, má vyrábět sochory a bloky. Její výstavba však začala o šest týdnů později, než se očekávalo a její kapacita je snížena z původní hodnoty 1 mil. t/r. Není jasné, proč byly provedeny změny. Irán a MMC podepsali kontrakt v červnu 2008.

L.Z.

Turecký výrobce oceli Kardemir zahájil výrobu ve své nové 450 m3 vysoké peci, čímž zvyšuje svou výrobní kapacitu surové oceli z 1 mil. t/r na 1,5 mil. t/r. Pec byla dodána čínskou společností QMMC a montáž vykonalo vlastní technické oddělení Kardemiru. Investice byla zahájena v roce 2007 a Kardemir zaplatil celkem čínské společnosti 25,7 mil. EUR za novou pec a za zdokonalení své stávající pece č. 1. Jde o první vysokou pec v Turecku postavenou bez státního financování.

L.Z.

ArcelorMittal vynakládá 160 mil. USD na nákup Koppersovy koksovny v USA. Tato akvizice je důležitým krokem ve směru ke zvyšování soběstačnosti primární části výroby v metalurgickém koksu a to v době, kdy poptávka po metalurgickém koksu ve světovém měřítku zůstává vysoká. Koppersova koksovna Monessen Coke plant, ležící v Pensylvánii, má roční kapacitu 327 000 tun a v roce 2007 vyrobila 320 000 tun koksu. Mittal dosud nakupoval celou výrobu koksu z tohoto 66 let starého závodu, který se skládá ze dvou koksárenských baterií s 56 koksovacími komorami. Transakce podléhá schválení regulačních orgánů.

L.Z.

Největší světový producent oceli ArcelorMittal podepsal s bulharskou společností Kremikovce dohodu o výrobě, která je ze strany ocelářského koncernu součástí snahy převzít zadlužené ocelárny této balkánské země. V rámci dohody poskytne ArcelorMittal suroviny pro Kremikovce a taktéž zabezpečí nevyhnutelné environmentální a technická zlepšení, jak oznámila bulharská ocelárna.

ArcelorMittal a ukrajinský miliardář Konstantyn Ževago soupeří o prevzetí společnosti Kremikovce, kteorá zabezpečuje 10 % bulharského exportu. Dostala sa však do finančních problémů a v současnosti čelí platební neschopnosti. Oba dva zájemci jsou tohto názoru, že společnosť, která byla po dobu komunizmu pýchou bulharského průmyslu, musí před převzetím přejít nejprve konkurzním řízením. O Kremikovce, jejichž dluh se vyšplhal do výše 1,37 mld. USD, projevila zájem také indická společnosť Essa Steel. ArcelorMittal investoval v květnu tohoto roku 47,09 mil. USD v rámci krizového financování bulharské firmy. Až 71 % akcií teto firmy kontroluje Pramod Mittal, mladší brat generálneho ředitele nadnárodního ocelářského gigantu ArcelorMittal, Lakšmího Mittala.

ArcelorMittal se vyjádřil, že v případě převzetí Kremikovců bude investovat do podniku v průběhu čtyř let 500 mil. eur. Bulharská ocelárna nepřímo poskytuje obživu približne 100 tisícům domácností.

S.B.

Lakshmi Mittal: Období boomu a poklesu už patří minulosti

Výkonný ředitel ocelářského gigantu ArcelorMittal pan Lakshmi Mittal prohlásil, že svět se může potýkat s prvním nedostatkem oceli po řadě desetiletí v důsledku akcelerující poptávky a nedostatku investic v dobách, kdy kovy se prodávaly za nižší ceny. "Existuje nedostatečná nabídka; všechny ocelářské podniky pracují na svou plnou kapacitu," řekl Mittal v rozhovoru v New Yorku. "Poprvé za řadu desetiletí čelíme potenciálnímu nedostatku oceli."

Ceny oceli vysoko vyskočily, jelikož Čína a Indie budují stále více mostů a obydlí a jejich stále bohatší obyvatelstvo kupuje více aut a různých zařízení. Výroba oceli nedokázala držet krok s nárůstem poptávky kvůli rostoucím cenám a nedostatečným investicím v hutních závodech realizovaných v posledním desetiletí. "Kolísavé roky boomu a poklesu " cen oceli už patří minulosti, prohlásil Mittal. Uživatelé oceli se budou muset "přizpůsobit nové realitě a novému cenovému prostředí." Vyšší ceny železné rudy a energie zvýšily náklady na výrobu a dopravu oceli.

ArcelorMittal bude pokračovat ve své strategii kupování výrobců surovin potřebných pro výrobu oceli, jako je uhlí a železná ruda, řekl Mittal. Společnost chce kontrolovat přibližně 80% železné rudy, kterou používá ve svých závodech, v porovnání s dnešními cca 45%. Zaměřil se na železorudné doly ve státech Západní Afriky, tj. v Mauretánii, Libérii a Senegalu, a koupil podíl 14,9% v australské firmě Macarthur Coal. Hodlá rovněž rozšířit svou výrobu v Jižní Africe, Brazílii, Turecku, Kazachstánu, Indii a ve Východní Evropě.

S.B.

Neustálé napětí na trhu se surovinami podporuje vysokou cenovou hladinu, avšak rizika spojená s krátkodobou volatilitou cen mohou být vyšší nežli kdykoliv předtím. V důsledku obrovských investic do infrastruktury a bytové výstavby, zejména v Číně a v Indii existují opodstatněné důvody pro to, aby poptávka po oceli zůstala v několika nejbližších letech stále dosti vysoká.

Problémy jsou ale na straně vstupů. Výrobní náklady silně vzrostly, zejména v důsledku neustále stoupajících cen energie. Rostoucí napětí na trhu surovin, energie a přepravy vytváří podmínky pro růst cen, které zůstanou na vysoké úrovni po celý rok 2008. Podle zprávy zpracované firmou Barclays Cupital nelze považovat nedávný prudký nárůst cen oceli zdaleka ještě za vrchol, mj. v důsledku napětí na trhu se surovinami a šrotem.

S.B.

Lakšmí Mittal by se rád zapojil do bitvy o převzetí těžaře Rio Tinto, napsal deník Financial Times. Pro začátek by si mohl koupit podíl za 14 miliard dolarů. Proti němu stojí kolos BHP Billiton. Mittal, hlavní akcionář největšího světového producenta oceli ArcelorMittal a současně předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti, by si tak rád zajistil přísun železné rudy ke zpracování.O Rio Tinto, jednoho z největších těžařů, se už nějaký čas uchází australský obr a světová těžařská jednička BHP Billiton. Možné spojení BHP a Ria momentálně zkoumají antimonopolní orgány, protože by tak vznikl světově dominantní těžař železné rudy a hliníku.

Informace o Mittalově zájmu se objevila krátce poté, co se ocelář stal členem představenstva investiční banky Goldman Sachs. Uvažuje, že by koupil podíl v Riu od současných akcionářů. Na druhé straně by si také mohl počkat, až se Rio spojí s konkurentem a v důsledku rozhodnutí regulátorů bude nuceně odprodávat některé části byznysu.Analytici odhadují, že by si Mittal mohl pořídit zhruba devítiprocentní podíl v hodnotě 14 miliard dolarů. To je součet podílů, které si letos pořídil čínský výrobce hliníku Chinalco (Aluminium Corporation of China) a stejně zaměřená americká společnost Alcoa. Zásoby železné rudy pod kontrolou Ria se odhadují na padesát miliard dolarů.

Jitka Vlková

Německý výrobce betonářských ocelí a válcovaného drátu Badische Stahlwerke GmbH (BSW) investuje 200 mil. EUR (310 mil. USD) do vylepšení a náhrady existujícího zařízení tak, aby během 5 let dosáhl výroby 2,8 mil. t/r surové oceli. Minihuť v současné době vyrábí na dvou 93 t elektrických obloukových pecích 2,2 mil. t/r surové oceli. Od německých obchodníků nakupuje asi 2,5 mil. t/r šrotu.

BSW plánuje během pěti let zvýšit výrobu betonářských ocelí ze současných 650 kt/r na 800 kt/r. Ve stejném období plánuje zvýšení výroby válcovaného drátu ze současných 1,4 mil. t/r na 1,6 mil. t/r. V plánu je vylepšení jedné elektrické obloukové pece a náhrada druhé za novou 100 t verzi. Ze dvou existujících sochorových kontilití se jedno zamýšlí inovovat a druhé nahradit. Aby se umožnilo zvýšení výroby, bude také dvoužilová válcovna drátu prodloužena o 200 m.

L.Z.

Commercial Metals Co (CMC), výrobce dlouhých výrobků, rozšíří svůj závod v polském Zawierce o válcovnu středních profilů, aby uspokojil rostoucí poptávku po profilech v Evropě. Válcovna, která bude vyrábět 650 kt/r středních profilů, má zahájit výrobu koncem roku 2009.

Závod v Zawierce v současné době vyrábí 1,2 mil. t/r betonářské oceli a válcovaného drátu a 1,8 mil. t/r surové oceli. Má dvě 150 t elektrické obloukové pece a dvě válcovny pro betonářskou ocel a válcovaný drát. Rozdíl mezi velikostí výroby oceli a výrobou válcovaného zboží bude překlenut výrobou středních profilů, která se zaměří hlavně na zákazníky v sektorech stavebnictví a infrastruktury jak v Polsku, tak ve zbytku Evropy.

L.Z.

V Dolní Lomné v Beskydech se v květnu konal seminář představitelů Česko-Polsko-Slovenské komise pro hutnictví, strojírenství, koksárenství, energetiku a životní prostředí spolu se zástupci MPO ČR a Ministerstva pro hospodářství PR. Z jednání vzniklo prohlášení k novele směrnice Evropské unie o obchodování se skleníkovými plyny po roce 2012. Dokument podepsal Jiří Cienciala, prezident Odvětvového svazu hutnictví železa ČR, Romuald Talarek, předseda Hutnické obchodně průmyslové komory PR (HIPH), a Ervín Kubran, generální sekretář Svazu hutnictví, hornictví a geologie SR.

Prohlášení si klade za cíl posílení a zreálnění návrhu směrnice EU o obchodování se skleníkovými plyny po roce 2012. Oceláři tří zemí zdůrazňují potřebnost snižování skleníkových plynů, ale na druhé straně vyslovují obavy z navrhovaného postupu EU, pokud bude přijat izolovaně bez vazeb na ostatní svět a ostatní obory. V tomto případě se globální oteplování nezastaví a navíc utrpí konkurenční schopnost evropského průmyslu citelnou ztrátu, která může vést až k vyhnání průmyslu z Evropy, kde by ocelárenské společnosti jako nejvíce postižené byly mezi prvními. Plný text prohlášení publikujeme níže.

Prohlášení Česko-Polsko-Slovenské komise pro hutnictví, strojírenství, koksárenství, energetiku a životní prostředí k novele směrnice Evropské unie o obchodování skleníkovými plyny po roce 2012

Účastníci semináře se hlásí ke svému podílu na cílech Evropské unie redukovat emise skleníkových plynů oproti roku 1990 do roku 2020 celkem o 20 %. Je ale nutné si uvědomit, že v případě samostatné akce EU hrozí evropskému ocelářskému průmyslu nebezpečí, které může mít fatální důsledky. Evropské ocelářství se podílí na globální výrobě oceli 16 % a na emisích skleníkových plynů pouze 12 %. Spolu s japonským ocelářstvím se jedná o nejčistší produkci oceli na světě. V případě izolované akce v EU se globální oteplování nezastaví, naopak se může zhoršovat ještě více a EU utrpí ekonomický, sociální i ekologický šok.

Zástupci Česko-Polsko-Slovenské komise proto plně podporují stanovisko sdružení European Metalworkers' Federation a EUROFER (European Confederation of Iron and Steel Industry) z dubna 2008, kterým se obrátily na Evropský parlament, Evropskou radu a Evropskou komisi a které má za cíl posílit a zreálnit návrh směrnice EU o obchodování skleníkovými plyny po roce 2012 tak, aby byl skutečně prospěšný globálnímu životnímu prostředí a nefungoval pouze jako nástroj na vyhánění průmyslu z Evropy.

Především je nutno:

• urychleně identifikovat a do směrnice zapracovat odvětví, u nichž hrozí přesouvání a zvyšování produkce CO2 (carbon leakage) v důsledku přemístění výrob mimo EU. Současně stanovit, že pro tato odvětví se bude alokovat i nadále 100 % povolenek zdarma do doby, než bude uzavřena globální dohoda pro zajištění stejných podmínek podnikání v odvětví,

• zajistit, aby ocelářský průmysl EU zůstal konkurenceschopný s výrobci z jiných regionů, zamezit dovozu „špinavé" oceli do EU,

• základem pro alokaci a vyřazování povolenek by měla být metoda benchmarkingu, založená na technických parametrech a objemech výrob, • procesní plyny, vznikající v průběhu primární výroby železa a oceli (kogenerační plyny), by měly být ze systému sledování a aukce vyřazeny, protože se jedná o druhotné energetické suroviny, které se spotřebovávají přímo v metalurgické výrobě a při výrobě energií pro tuto výrobu a současně se tím snižuje spotřeba primárních energií (např. zemního plynu),

• kompenzovat zvýšené náklady na výrobu elektrické energie i dalších energií pro použití v hutnictví železa tak, aby nebyly přenášeny do odvětví hutnictví železa, • umožnit dlouhodobě udržitelný růst a zajistit životaschopnost podniků v sektoru, a tím eliminovat mimořádnou hrozbu ztráty pracovních míst spojenou s rušením výrob v oboru, který v rámci EU zaměstnává 370 tisíc zaměstnanců a produkuje zboží za více než 140 miliard EUR za rok.

Dolní Lomná, dne 27.5.2008

L.Z.

Šroubárna Kyjov je významným evropským výrobcem železničních šroubů

Šroubárna Kyjov je v majetku Třineckých železáren od letošního roku a skupina TŽ-MS její koupí doplnila své výrobkové portfolio o renomovaného výrobce produktů, které se uplatňují v železničním průmyslu a ve výrobě ložisek. Firma navazuje na materiálové vstupy z Třineckých železáren a zvyšuje jejich přidanou hodnotu. V provozech šroubárny se ze svitků drátu či z ocelových tyčí postupně tvářením za tepla nebo za studena vyrábějí různé železniční šrouby pro upevnění kolejového svršku (cca 73 % výroby), ale i speciální šrouby, nýty, šrouby do zdiva a betonu, izolátorové háky, roubíky a svorníky či důlní třmeny pro spojování oblouků důlních výztuží. Vedle spojovacích dílů se zde vyrábějí i výkovky ložiskových kroužků (10 % výroby).

Ve svém sortimentu si Šroubárna Kyjov postupně vydobyla pozici významného evropského výrobce železničních šroubů. Firma je vybavena specializovanými vysokovýkonnými kovacími linkami, což jí i z tohoto pohledu umožňuje být konkurenčně schopným hráčem na trhu. Své výrobky, mimo ČR (kde se uplatní 25 % produkce), vyváží hlavně do Německa (39 %), Španělska (10 %), Francie, na Slovensko, do Polska, Rakouska, Portugalska, Itálie, Švýcarska, Norska, Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Velké Británie, Řecka, Kazachstánu, Pákistánu, Mauretánie, Malajsie a Vietnamu. Nejnovějším trhem je Sýrie. Dále se její výrobky objevují v USA, Jižní Americe, Egyptě či Maroku.

Šroubárna Kyjov dnes dává práci třem stovkám zaměstnanců. Její současná roční výrobní kapacita je 28 mil. kusů železničních šroubů a 40 mil. kusů ložiskových kroužků.

L.Z.

Největší světový výrobce oceli ArcelorMittal chce získat 3 miliardy USD z emise dluhopisů. Získané peníze použije na snížení objemu dlouhodobých úvěrů. Dluhopisy budou rozděleny na dvě stejně velké části se splatností 5 a 10 let. Úročení bude představovat 5,375 %, respektive 6,125.

Zadluženost koncernu během prvních tří měsíců roku 2008 vzrostla o 5 miliard USD a na konci března dosáhla 27,4 miliardy USD. Za jejím rychlým růstem stojí náklady na nedávný výkup akcií, akvizice a náklady v souvislosti s pohybem směnných kurzů. ArcelorMittal při expanzi sází na rozvíjející se trhy, a to především v Argentině, Brazílii, Číně, Egyptě a Venezuele.

Informovala o tom agentura DPA a zpravodajská agentura BBC.

S.B.

Obchodníci z hutních firem se letos nestačí divit. Tempo, jakým zdražují suroviny, z nichž se vyrábí železo a ocel, totiž málokdo z nich pamatuje. Huťaři varují, že je jen otázkou času, než se prudký růst cen přelije přes jejich sektor do zpracovatelských odvětví - do strojírenství, výroby aut, stavebnictví či k producentům bílé techniky.

"Půjde-li to tímto tempem dále, stanou se ocelářské výrobky dalším faktorem, který bude zvedat inflaci. Může to srazit celé české hospodářství," varuje Jan Světlík, šéf ostravských Vítkovic - strojírenské firmy s vlastní ocelárnou. "Ceny všech surovin, ze kterých vyrábíme, nepřetržitě rostou už několik měsíců. Samozřejmě že se to nutně promítá i do cen naší produkce," potvrzuje Světlíkova slova Věra Breiová, mluvčí největšího domácího hráče na ocelářském trhu - ArcelorMittal Ostrava.

Poslední náraz: šrot O konkrétních podmínkách vlastního nákupu nechce většina ocelářů otevřeně mluvit, jejich neoficiální komentáře jsou ale výmluvné: "Je to šílenství. Železná ruda od loňského roku stoupla skoro o sto procent, šrot i koks zrovna tak - a to teď těžaři straší, že cena koksovatelného uhlí může do konce roku vyletět ještě až o 200 procent. Netuším, kde se to zastaví," stěžuje si jeden z vysoce postavených manažerů Třineckých železáren. Ve Vítkovicích teď zrovna žasnou kvůli cenám šrotu, který je hlavní surovinou pro výrobu v jejich elektroocelárně: "To, co se teď děje se šrotem, jsem nezažil za celý život. V březnu jsme nakupovali kilogram za 6,50 koruny, v dubnu za osm korun. Divili jsme se. A než jsme se vzpamatovali, skočila cena na deset korun. To je skoro 40 procent za pár týdnů," líčí Světlík.

Michal Trojek, manažer největšího domácího obchodníka se šrotem - firmy Trojek - růst ceny potvrzuje, byť ne tak dramaticky: "Za poslední dva měsíce nákupní ceny šrotu stouply asi o čtvrtinu, tomu odpovídá růst naší prodejní ceny. Ale není to příznivá situace a kapitálově slabší firmy už pociťují problémy s nedostatkem prostředků."

Viníkem jsou asijští tygři: Ceny ocelářských surovin stoupají v celé Evropě. Důvodem je neutuchající růst spotřeby oceli v Číně a v dalších státech s rostoucími ekonomikami. Jak dlouho může boom trvat, není jasné. "Při zachování celosvětové poptávky budou ceny všech vstupů růst dál," říká specialista na průmysl z PricewaterhouseCoopers Petr Smutný. Hutní firmy už postupně ceny své vlastní produkce zvedají. "Podražili jsme u různých druhů výrobků od deseti do dvaceti procent. A teď už máme avíza, že i v dalším měsíci půjdou ceny dál nahoru," říká šéf železáren a drátoven ŽDB Zdeněk Juchelka. Růst o několik procent měsíčně potvrzují i další výrobci ocelových profilů, trubek a plechů.

Na zpracovatelském trhu je zatím klid. "Situaci sledujeme, uvidíme, co dál," říká Ondřej Šuch z firmy Skanska, domácí jedničky ve stavebnictví. Vše ale nasvědčuje tomu, že letošní růst cen hutní produkce bude dramatičtější než 15 procent, jak odborníci odhadovali ještě před pár týdny. A je jen otázkou, nakolik budou zpracovatelé zvyšování vlastních nákladů přenášet na spotřebitelský trh.

S.B.

Největší tuzemská hutní firma ArcelorMittal Ostrava (AMO) i její dceřiná společnost ArcelorMittal Ostrava Tubular Products získaly ocenění Bezpečný podnik. Obě byly mezi 13 společnostmi, kterým v květnu certifikát předali zástupci Státního úřadu inspekce práce a ministerstva práce a sociálních věcí. „Bezpečnost je v naší společnosti na prvním místě, dokazuje to i nulový počet smrtelných úrazů a pouhých 25 absenčních úrazů v loňském roce,“ řekl ředitel AMO pro investice Ivo Chmelík. Podle tiskové mluvčí Věry Breiové bylo v roce 2007 vAMO při celkovém počtu 7500 zaměstnanců zaznamenáno 25 úrazů s následkem absence, což byla méně než polovina ve srovnání s rokem 2006, kdy bylo takových úrazů evidováno 54.

S.B.

Jedna ze tří největších osobních lodí na světě, Independence of the Seas, má plechy z Ostravy. Hutní firma Evraz Vítkovice Steel finskému výrobci lodí Aker Yards na její stavbu dodala přes 6 tisíc tun lodních plechů. Nová obří loď dne 12.5.2008 vyplula na svou historicky první plavbu z anglického přístavu Southampton.

Independence of the Seas je třetím plavidlem ze série třídy Freedom. Ostravská hutní firma dodala plechy zejména na nejvíce namáhaná místa kýlu pod čarou ponoru. Na stavbu lodě Independence of the Seas firma dodala 6042 tun plechů, což je přibližně čtvrtina celkové spotřeby plechů na tuto loď. Dodávka je součástí plnění rámcového kontraktu na 27 tisíc tun, který byl uzavřen na období červenec 2006 až prosinec 2007.Freedom of the Seas, Liberty of the Seas a Independence of the Seas jsou v současnosti největšími osobními loděmi na světě. Jsou dlouhé 339 metrů, široké 39 metrů, jejich tonáž je 154 tisíc tun. Každá z nich pojme 3600 pasažérů a 1400 členů posádky.

S.B.

ThyssenKrupp Steel plánuje doplnit svůj závod Tagal v severní Číně do rolu 2011 o elektrolytickou pozinkovací linku s projektovanou kapacitou 250 kt/r. Tagal, ANSC-TKS Galvanizing Co. je joint venture 50:50 mezi ThyssenKrupp a pátou největší čínskou ocelárnou Anshan Iron & Steel, která má sídlo ve městě Dalian. Vše je ještě v přípravném stadiu, stavba linky, která by byla třetí pozinkovací linkou, ještě nezačala. Komerční provoz má začít v roce 2011.

Tagal v současné době provozuje pozinkovací linku (hot dip) s kapacitou 425 kt/r, která byla uvedena do provozu v roce 2003. Dceřinná firma v tomto roce plánuje zdvojnásobení pozinkovací kapacity až na 850 kt/r. V září se očekává zahájení zkoušek na druhé pozinkovací lince 425 kt/r, která by měla dosáhnout během tří měsíců plnou výrobní kapacitu. Neplánuje se stavba žádné lakovací linky.

L.Z.

Plánované potrubí v Baltském moři, na jehož vybudování se dohodly energetické koncerny Gazprom, BASF a EON, znamená pro evropského výrobce trubek Pipeline miliardovou zakázku. Společnosti Europipe v Műlheimu, která patří německým podnikům Dillinger Hütte a Salzgitter, společně s ruskou společností OMK, Vyksa byla přiklepnuta dodávka trubek na toto potrubí. Na první 1200 kilometrů dlouhý úsek z ruského baltského přístavu Vyborg do Greifswaldu má Europipe dodat 75 tisíc a OMK 25 tisíc trub. Na výstavbu plynovodu se spotřebuje celkem 1,1 milionu tun oceli.

Europipe, jejíž předchůdce byl Mannesmann, dodává trubky na podmořská potrubí již od sedmdesátých let, naopak společnost OMK je nováčkem na tomto trhu. Oba dodavatelé byli certifikováni nezávislými stranami. Nedávno podepsal také Nordstream s italským podnikem Saipem prohlášení o záměru na stavbu potrubí. Saipem je totiž jedním ze tří podniků na světě, který má lodě na pokládání tak velkých potrubí v moři.

Dokončené potrubí má mít na konci roku 2010 kapacitu 27,5 miliardy kubických metrů plynu, v roce 2012 až 55 miliard kubických metrů plynu. To bude postačovat na zajištění čtvrtiny očekávaného nárůstu spotřeby zemního plynu v celé Evropské unii.

S.B.

Prvá fáze projektu na výrobu 1,05 mil. t/r tlustých plechů firmy Khouzestan Oksin Steel se blíží k dokončení. Studené zkoušky probíhají v červenci, teplé pak začnou v září. Celé zařízení dodala vesměs italská firma Danieli. Khouzestan Oksin Steel bude válcovat tlusté plechy  šířek 1,1 – 4,5 m, v tloušťkovém rozsahu 5 – 150 mm, v délekách 2,2 – 24 m. Kromě běžných jakostí ocelí se budou válcovat i jakosti dle API pro naftový a plynárenský průmysl.

Nový závod je postaven v jihozápadním Iránu blízko města Ahwaz u Perského zálivu, což by mohlo usnadnit jeho další rozvoj. Do doby dokončení druhé fáze výstavby, která zahrnuje závod na výrobu přímo redukovaného železa (DRI) a ocelárnu, bude bramy do válcovny tlustých plechů dodávat sousední Khouzestan Steel Co. nebo zahraniční dodavatelé. Kontrakt na ocelárnu s kapacitou 1 mil. t/r byl s firmou Danieli podepsán před více než dvěma lety.

L.Z.

Řada rekordních výsledků hospodaření společnosti Třinecké železárny se nezastavila ani v loňském roce. Podle auditovaných výsledků si společnost polepšila prakticky ve všech důležitých ekonomických ukazatelích.

Objem produkce surového železa, oceli a válcovaného zboží a finanční ukazatele překročily maximální hodnoty od počátku devadesátých let minulého století. Výroba surového železa se v roce 2007 meziročně zvýšila o 41 tisíc tun a přesáhla 2,07 milionu tun. Výsledky jsou o to příznivější, že užitná hodnota výrobků nadále roste Zisk po zdanění se v roce 2007 vyšplhal na 3,6 miliardy korun, tržby za prodej výrobků a služeb překročily pětatřicet miliard korun. Na stále rostoucích tržbách třinecké firmy se podílí hlavně neutuchající zájem o ocel a surové železo. Též díky celosvětovému zájmu o tyto komodity dosahuje produkce třineckých ocelářů rekordních výsledků.

Rekordní výsledky firmy se připisují hlavně široké nabídce výrobků. Investuje se do zvýšení přidané hodnoty produktů jejich tepelným zpracováním nebo tažením. Zavádějí se nové značky oceli. Rovněž investice do výzkumu, vývoje a nových technologií, které přispívají ke zvýšení užitné hodnoty produktů, jsou velmi důležité a představují jeden z nejdůležitějších stimulů komplexního rozvoje a růstu ekonomických ukazatelů. Třinecké železárny investovaly do rozvoje firmy od roku 1997 více než dvanáct miliard korun, z toho čtyři miliardy směřovaly do ekologických projektů, například do odprášení aglomerace.

S.B.

Po celá léta byl rakouský, státem vlastněný ocelářský průmysl příkladem špatného řízení, zejména z důvodu politických rozhodnutí, která snižovala jeho zisky. Situace se však změnila, když nová generace exekutivy, osvobozená privatizací, začala řídit svůj byznys raději na bázi principů volného trhu než na základě rozhodnutí politických stran. V loňském roce se kolo zcela obrátilo, když Voestalpine, vedoucí rakouský výrobce oceli, koupil Böhler Uddeholm, menšího specialistu, pro vytvoření jediné skupiny, kterou přinesla privatizace. Spojení Böhler a Voest vytvořilo druhou největší průmyslovou skupinu Rakouska, po energetické skupině OMV. Nyní se nový koncern řadí mezi nejvýkonnější a nejrentabilnější výrobce oceli v Evropě.

I po akvizici Böhler zůstává Voest jen středně velkým výrobcem ve srovnání s ArcelorMittal, největším světovým výrobcem oceli. Avšak investice, rostoucí produktivita a reputace díky kvalitním ocelím pro speciální aplikace, jako jsou automobily, umožnila společnosti vytvořit lukrativní a rostoucí společenství. V oceli, její největší divizi, se Voest řadí na 3. místo za ArcelorMittal a ThyssenKrupp. Mezi její klíčové zákazníky patří vedoucí automobilové společnosti, jako jsou BMW, Daimler a Peugeot. V kolejnicích, druhé největší divizi Voest, je její pozice dokonce ještě silnější. Za obchodní značkou ultra dlouhých a korozivzdorných kolejnic společnosti, požadovaných evropskými provozovateli vysoce rychlých vlaků, stojí patentovaná technologie.

Do budoucna plánuje společnost Voest nové investice za 800 mil. EUR v rozmezí tří let, které mají zvýšit její výrobu z 5,5 mil. tun na 6 mil. tun zejména díky odstranění úzkých míst.

L.Z.

Švédský producent železné rudy LKAB dokončuje ve svém dole Kiruna výstavbu nového peletizačního závodu. Jeho výstavba začala v prosinci 2005. Investice za 1mld. USD, největší v historii firmy v trvání 115 let, bude mít kapacitu 5 mil. t/r s možností zvýšení na 6 mil. t/r. Komerční výroba má začala v červnu. Nový závod zvýší celkovou kapacitu LKAB na 30 mil. t/r.

S ohledem na kvalitu těžené rudy je snaha po větší produkci pelet než prachových rud opodstatněná. Největší přínosy peletizace tkví v ochraně životního prostředí a ve zvýšení produktivity následujícího výrobního cyklu. Trh tak může být zásobován výrobkem s vyšší hodnotou. Do roku 2012 plánuje LKAB převést svou produkci 100% na pelety. Je to součástí dlouhodobé dohody s finským výrobcem oceli Rautaruukki, který má v plánu od začátku roku 2012 uspokojovat své potřeby železné rudy ze 100% peletami. Jakmile bude Rautaruukki připraven jako své vstupy 100% odebírat pelety, převede LKAB plně svou těžbu a výrobu na pelety. Do té doby se bude pokračovat v dodávkách prachových rud do Rautaruukki, který svůj vstupní materiál dosud zpracovává ve svém vlastním úpravenském procesu.

Hlavními trhy LKAB pro vysokopecní pelety je Skandinávie, severní a východní Evropa. Hlavním odbytištěm pelet pro přímou redukci je Středomoří a Střední Východ.

L.Z.

Největší ruský výrobce trubek, firma TMK začala instalovat novou velkoprůměrovou svařovanu trubek s podélným svarem ve svém závodě ve Volžském. Nová svařovna bude mít kapacitu 650 000 tun a bude vyrábět podélně svařované trubky z jakosti X80 o průměrech od 530 mm do 1 420 mm a tloušťce stěny do 42 mm. Válcovna se skládá z úseku ohýbání, svařování a dohotovení.

Podle prohlášení společnosti jsou tyto trubky určeny pro dálkové ropovody a plynovody včetně pobřežních tras, pro potrubí na naftových polích, potrubí všeobecného určení, pro stavbu topných systémů a pro jaderné elektrárny. Začátek výroby se očekává ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Dodavatelem nové svařovny trubek bude švýcarská firma Haeusler. Po uvedení svařovny do provozu bude výrobní kapacita závodu ve Volžském v sortimentu velkoprůměrových trubkek dosahovat až 1,2 mil. tun ročně.

L.Z.

Firma Vallourec & Sumitomo Tubos do Brasil je joint venture francouzského Vallourec a japonského Sumitomo. Staví závod v jihovýchodní Brazilii. Pro dodávku elektrické obloukové pece a systému odprášení si vybrala divizi tavicích agregátů firmy Tenova. Hodnota obchodu nebyla zveřejněna.

Podle Tenovy bude 140 t pec instalována v závodě pro výrobu bezešvých trubek, který se buduje ve městě Jeceaba ve státě Minas Gerais. Elektrická pec bude vyrábět více než 1 mil. tun tekuté oceli. Očekává se, že výroba začne v roce 2010. Podle Tenovy bude závod v Minas Gerais prvním závodem na světě, který bude používat inovativní mix kovové vsázky pro elektroocelárnu.

L.Z.

Rumunský závod Mechel Targoviste rekonstruoval ohřívací pec své válcovny středních profilů tak, aby mohla válcovně dodávat sochory větších rozměrů a lepších jakostí oceli. Modernizace krokové ohřívací pece stála 5,8 mil.USD. Válcovna nyní dostává sochory s maximálním rozměrem 150x180 mm, přičemž dřívější maximum bylo 140x140 mm. Zařízení dodala italská firma Techint. Modernizovaná pec bude ohřívat sochory rovnoměrněji, čímž se zlepší kvalita válcovaných výrobků.

Podle generálního ředitele Vjačeslava Šmygy plánuje Mechel v Targovisti zvýšit výrobu do roku 2009 asi o 500 000 tun. Válcovna vyrábí ročně kolem 490 000 tun, z toho asi polovinu tvoří speciální oceli, druhá polovina jsou dlouhé výrobky pro stavebnictví. Plánovaná rekonstrukce zvýší výrobu válcovny asi na 1 mil. tun ročně.

Mechel upevnil své postavení v Rumunsku převzetím firmy Ductil Steel za 142 mil. EUR. Do převzetí byl zahrnut i závod Otelu Rosu a výroba v Ductil Steel Buzau.

L.Z.

Podle informací prezidenta Koksovny Zdzieszowice je možmé, že se během pěti let uvedou do provozu ještě dvě nové baterie, které by nahradily nejstarší části koksovny. Souhlas k jejich stavbě musí dát majitel koksovny, kterým je ArcelorMittal a který vlastní podíl 91,5 %. Provádějí se analýzy, které mají majitele přesvědčit o této investici. Pro takové rozhodnutí mluví řada okolností. Nové baterie znamenají mj. menší emise CO2, což by umožnilo využití limitů v jiných závodech skupiny. Je totiž třeba také zohlednit stáří stávajících baterií, z nichž nejstarší baterie č.1 a č.2 pocházejí ještě z 30. let minulého století.

Plán na uvedení dvou nových baterií do provozu během pěti let je reálný, protože před několika dny byla uvedena do provozu baterie č.12 s výrobností 750 kt koksu za rok, která byla postavena za necelý rok. Takové tempo si firma může dovolit, protože ve srovnání se státními firmami není vázána procedurami typu veřejných zakázek. Současné výrobní možnosti opolského závodu představují 4,4 mil. t koksu, a 1,9 mld m3 koksárenského plynu. Asi polovina koksu se používá v polských závodech, zbytek je exportován.

L.Z.

Světová výroba nerezavějících ocelí v roce 2007 poklesla o 2,9% na 27,6 mil. tun z 28,4 mil. tun v roce 2006. Výroba v roce 2006 byla o 17% vyšší než v roce 2005, což bylo způsobila servisní centra a distributoři, kteří zvyšovali své zásoby nerezavějících ocelí.

Podle předběžných čísel, zveřejněných ISSF (International Stainless Steel Forum), se pokles výroby projevil ve většině zemí a regionů, které vyrábějí nerezavějící oceli. Výjimkou je Asie a Čína, které vykázaly růst výroby. Výroba nerezavějících ocelí v Asii vzrostla v roce 2007 o 6,3% na 16 mil. tun a region nyní produkuje 60% světové výroby. Zemí s největší výrobou nerezavějících ocelí na světě se stala Čína, která v roce 2007 zvýšila svou výrobu o 36% na 7,2 mil. tun. Ke zvýšení výroby přispěly nové kapacity uvedené do provozu během roku. Následuje Japonsko s výrobou 3,7 mil. tun. Ostatní asijští výrobci nerezavějících ocelí zaznamenali pokles od 3% do 15%.

Region Západní Evropy a Afriky hlásí pokles výroby nerezavějících ocelí o 13,3% na 8,7 mil. tun a výroba v Americe poklesla o 15,2% na 2,5 mil. tun. Region Střední a Východní Evropy vyrobil v roce 2007 celkem 365 000 tun nerezavějící oceli, což je o 3% méně než v předešlém roce.

Podle ISSF ukazuje srovnání na základě kvartálních výsledků prudký růst výroby nerezavějících ocelí v první polovině roku 2007, po kterém následuje kolaps ve druhém a třetím kvartálu, který je důsledkem přechodného zvýšení cen niklu. Vývoj ceny niklu během roku 2007 způsobil dramatickou změnu v sortimentu nerezavějících ocelí. Výrobci se ve zvýšené míře začali orientovat na nerezavějící oceli s nízkým obsahem niklu nebo bezniklové oceli.

L.Z.

Ruská Antimonopolní Služba schválila nabídku dceřinné firmy globálního ocelářského obra ArcelorMittal na odkoupení majetku ruských uhelných společností. Mittal Steel Holdings AG, 100% vlastněný společností ArcelorMittal, bude nyní moci odkoupit 100% akcií s hlasovacím právem v šesti ruských uhelných společnostech.

Severstal již dříve podepsal kontrakt se společností ArcelorMittal na prodej 97.6% v dole Berjozovskaja a 99.35% v dole Pěrvomajskaja za 650 mil. USD. Oba doly se nacházejí v Kuzbaské uhelné pánvi na západní Sibiři a těží koksovatelné uhlí. ArcelorMittal také vykoupí všechny akcie dolu Anžerskaja, který vlastní pobočky Severstalu a další dva doly celkem za 720 mil. USD.

L.Z.

Dvěma významným závodům, patřícím k ocelářskému řetězci na severu Španělska, se podařilo dosáhnout nových provozních milníků při nasazení speciálních plynových motorů Jenbacher společnosti GE Energy. Využíváním nejrůznějších odpadních plynů, vznikajících ve výrobním procesu, tak tyto motory nabízejí alternativní lokální zdroj energie, díky němuž mohou oba závody snižovat emise i spotřebu tuhých paliv. Energetické centrum koksárny v severošpanělském Bilbau, nacházející se v továrně, kterou řídí jeden z předních španělských producentů koksu Productos de Fundición S. A. (Profusa), nedávno dosáhlo významného úspěchu - 1 milionu hodin provozu.

Tato elektrárna zcela nové generace, využívá ke svému provozu odpadní plyny z koksárny, jež proměňuje v energii. Je vybavená dvanácti motory Jenbacher JGS 316 GS-S/N.L, které v závislosti na složení paliva vyrábějí v průměru až 6 MW elektřiny. Speciální řídicí a regulační systém motorů umožňuje docílit jejich vysokou flexibilitu vůči složení paliva. Tato elektrárna pracuje již od roku 1995.

Druhá elektrárna v ocelárně Arcelor Mittal v Avilés, rovněž na severu Španělska, dosáhla nedávno 20 000 hodin úspěšného provozu zahrnujícího všechny plynové jednotky, což je dalším potvrzením technologických znalostí GE. V roce 2004 zde bylo instalováno dvanáct motorů Jenbacher JMS 620 GS-S/N.LC, které pohánějí jedinečný kogenerační systém, jenž využívá široké škály odpadních plynů z výrobních procesů, tzv. LD-konvertorový plyn.

S.B.

Třinecké železárny budou patřit mezi hlavní strategické dodavatele drátu pro firmu ThyssenKrupp Bilstein, která vyrábí závěsné pružiny do automobilů. Stane se tak po absolvování všech legislativních a kvalitativních procedur. Tak zní závěr zákaznického auditu zástupce německé firmy konaného v minulých dnech v naší huti. Po úspěšných zkušebních dodávkách drátu v posledních dvou letech byly vybrány Třinecké železárny jako jeden ze čtyř strategických dodavatelů německých obchodních partnerů.

„Před vlastním auditem jsme dostali z firmy ThyssenKrupp dotazník ohledně základního technického vybavení ocelárny i válcovny a také normy VDA 6.3. Dotazník se týkal systému jakosti našich železáren, řízení lidských zdrojů, logistiky i kvality." uvedl technolog odboru Technologie a výzkum Roland Cieslar. Auditor Dieter Brier vše projednal přímo na místě. Navštívil provozy KKO, ZPO, čistírnu dlouhých sochorů, kontidrátovou trať, úsek expedice a výpraven. „Dieter Brier se také živě zajímal o lidské zdroje, školení, zastupitelnosti a na tato témata diskutoval jak s našimi personalisty, tak přímo na provozech s mistry," dodal R. Cieslar. Podle slov Jiřího Szlauera z Moravia Steel z auditu vyplynulo, že systém sledování výroby v Třineckých železárnách patří k nejlepším, jaké kdy zástupce firmy ThyssenKrupp viděl. Dodejme hned, že už byl ve čtyřech desítkách hutních závodů po celém světě. Závěrečná hodnotící zpráva bude zaslána do Třineckých železáren v písemné podobě během krátké doby. Jejím obsahem budou nejen závěry auditu, ale také určité připomínky a náměty na zlepšení.

S.B.

V roce 2008 by měly provozy pro žárové pozinkování (HDG) ruského Severgalu vyrobit 375 000 tun, což je méně než loňská výroba 400 000 tun při plném využití kapacity. Andrej Kuzněcov, technický ředitel závodu, který je 100% vlastněn Severstalem vysvětluje, že je to způsobeno tím, že linka bude vyrábět tenčí materiál o tloušťce 0,6 mm. Jako jediný domácí výrobce žárově pozinkovaných plechů pro exponované automobilové díly, rozšiřuje společnost své obchody s ruským automobilovým průmyslem. Dodává také, podobně jako MMK a NLMK, žárově pozinkované plechy pro vnitřní díly.

Vloni dodal Severgalu do automobilového průmyslu méně než 5% své výroby. Letos by tento podíl měl narůst až k 10%. Přibližně 50% se dodává na lakovací linky Severstalu. Vloni v listopadu dodal Severstal svou první 200 t dodávku do moskevského závodu AvtoFramos, který patří Renaultu. Druhá 200 t dodávka pro exponované díly byla uskutečněna v únoru letošního roku. Plech bude použit na karoseriové střechy a kapoty. Pravidelný obchod s 200 tunami měsíčně začíná již v jarních měsících a bude pokračovat po celý rok 2008.

Pozinkovací linka testuje také své první zákazníky v západní Evropě. V prosinci roku 2007 poslala dodávku 60 tun do lisovny dodávající Mercedesu a v letošním lednu dodala 500 tun do servisního centra Volkswagenu. Ve stadiu jednání jsou další obchody s automobilovým průmyslem. V současné době jsou však ceny obchodovaných ocelí v Rusku vyšší, což ztěžuje prodej do západní Evropy. Dodávky do EU jsou tak omezeny. Do roku 2011 se očekává, že poptávka domácího automobilového průmyslu po žárově pozinkovaném plechu poroste ročně o 500 000 tun až 1 mil. tun . Hlavním zákazníkem Severgalu je AvtoVaz, který vyrábí Lady v samarském regionu Ruska.

L.Z.

Brazilský výrobce nerezavějících a speciálních ocelí ArcelorMittal Inox Brasil (dříve Acesita) se bude rozhodovat o realizaci projektu na konverzi jeho vysoké pece č.2, který umožná použití dřevěného uhlí namísto koksu. Společnost se snaží snížit emise CO2 asi o 500 000 tun ročně. Investice na projekt včetně nákladů na pěstování lesa a zpracování dřeva budou dosáhnou výše 51 mil. USD. Podle místních agentur by to od příštího roku mělo umožnit provozování vysoké pece kompletně na dřevěné uhlí.

L.Z.

ArcelorMittal Krivoj Rog, největší výrobce oceli na Ukrajině, chce do roku 2012 zvýšit svoji výrobu na 12 milionů tun ročně. Výroba válcovaného materiálu má stoupnout o 54,65 %, tj. na 10,6 milionu tun ročně, a výroba surového železa o 57,47 %, tj. na 10,7 milionu tun. Do roku 2012 počítá podnik s investicemi ve výši dvou miliard USD. Plánuje se postavení nového aglomeračního zařízení, jednoho konvertoru, jednoho ZPO a válcovny za tepla s roční výrobou 5 milionů tun. V minulém roce vyrobil ArcelorMittal Krivoj Rog 8,103 milionu tun oceli, což bylo o 7, l % více než v roce 2006. Výroba válcovaného materiálu stoupla o 3,9 %, na 7,119 milionu tun a výroba surového železa vzrostla o 6 %, tj. na 7,208 milionu tun.

S.B.

Ocelářská branže se obává, že připravovaným převzetím důlní firmy Rio Tinto koncernem BHP Billiton se dostanou ocelářští producenti pod silný tlak. Již nyní zastupují tři největší surovinové koncerny 70 % trhu železných rud. Fúzí by došlo k ještě větší koncentraci na tomto trhu. To by mohlo vést k využívání vyšších cen železných rud na světovém trhu. Převzetím Rio Tinto by skupina BHP Billiton měla hodnotu větší než 350 miliard USD. Byla by to druhá největší fúze všech dob. Fúzí by nový koncern získal kontrolu nad celou řadou surovin a kovů, jako jsou měď, hliník, železná ruda a uhlí. Proto počítají experti s velkými reakcemi ze strany kartelových úřadů.                                     

S.B.

Indická výroba oceli má činit 124,06 milionu tun
Třinecký Hutník č. 3/2008
16.01.2008

Indická výroba oceli má podle aktuálních odhadů ve fiskálním roce 2011/2012, který začíná v dubnu 2011, dosáhnout 124,06 milionu tun. To odpovídá dvojnásobku výroby ve fiskálním roce 2006/2007, ve kterém se v Indii vyrobilo 56,84 milionu tun oceli. Vzhledem k rostoucí spotřebě uhlí na provoz nových zařízení se v Indii připravuje také také otvírání nových dolů. 

S.B.

Hlad po oceli
Třinecký Hutník č. 3/2008
16.01.2008

Celosvětová poptávka po oceli je i nadále velmi silná a proto se německý koncern ThyssenKrupp (roční výroba oceli téměř 17 milionů tun) rozhodl pro stavbu nové vysoké pece za 240 milionů eur. Je to první nová stavba v Německu za posledních deset let. Na nové vysoké peci č. 8 na severu Duisburgu je nyní velmi silný pracovní ruch. V dobách pracovních špiček tam pracuje až 800 Udí a mluví se tam nejrůznějšími jazyky. 

Součástí velkého investičního programuje i sousední vysoká pec č. 9. Dvacet let stará vysoká pec bude technicky modernizována za 100 milionů eur. Nová vysoká pec bude mít nejlepší technologický standard, jaký je v současné době k dispozici. Vysoká pec č. 8 nahradí 50 let starou vysokou pec č. 4, která ale zůstane zachována jako „studená rezerva" pro případ zastavení výroby na některé vysoké peci kvůli její opravě.

Na základy pece se spotřebovalo 5000 tun betonu a stěny pece budou vyzděny 1,8 metru silnými žáruvzdornými stěnami. Každou hodinu proteče kolem vysoké pece osm milionů litrů chladící vody. Denní spotřeba vody odpovídá středně velkému německému městu. Z Rotterdamu do Duisburgu provozuje ThyssenKrupp na dopravu surovin vlastní flotilu lodí. Po lodích se budou do Duisburgu dopravovat i bramy původem z Brazílie. 

S.B.

Čína se stává největším výrobcem oceli
Bloomberg
14.01.2008  

Čína předehnal jižní Koreu a stala se tak v r. 2007 největším výrobcem lodí podle nových objednávek. Čínští loďaři obdrželi objednávky na lodě o celkové hrubé nosnosti 103,6 milionů tun, zatímco Jižní Korea jen na 94,8 milionů tun. Poptávka po lodích dovážejících suroviny a odvážejících spotřební zboží zvyšuje výnosy loďařských společností, včetně největší čínské společnosti China State Shipbuilding Co (CSSC).CSSC je obrovský investiční konglomerát přímo řízený čínskou ústřední vládou. V roce 2006 dokončila firma CSSC výrobu 103 nových lodí o celkové hrubé nosnosti 6,02 milionů tun, a byla tak hodnocena jako třetí největší loďařská skupina na světě. Získala objednávky na nové lodě v celkovém objemu více než 12,8 trilionů USD, celkem na 22,18 milionů tun hrubé nosnosti, což představuje 56 % celkové výroby v lodí v Číně.

S.B.

Japonské firmy jhednají o vytvoření největší společnosti
Bloomberg
13.01.2008 

Společnosti JFE Holdings Inc a IHI Corp jednají o vytvoření největší japonské společnosti na stavbu lodí, která bude konkurovat dokům v Jižní Koreji a v Číně. Akcie obou společností se sídlem v Tokiu vzrostly. Nová společnost by měla dosáhnout obratu 3,1 miliardy USD a stát se tak šestou největší loděnicí za svými rivaly z Jižní Koreje a Číny. "Japonští loďaři se musejí spojit a zvětšit se, aby mohli konkurovat Jižní Koreji a Číně," prohlásil analytik Cho In Karp ze společnosti Good Morning Shinhan Securities Co. v SouluJaponsko ztratilo titul největšího loďařské země na světě v roce 2003, kdy tuto roli převzala Jižní Korea, zatímco Čína předehnala Japonsko ve výstavbě lodí před dvěma lety. Doprava v asijských přístavech roste a tím se zvyšuje poptávka po nových plavidlech. Obchod mezi Asií a Evropou se může podle odhadů v tomto roce zvýšit o 20% v důsledku rostoucí poptávky v Rusku. S.B.

Duferco předpovídá zpomalení v ocelářském průmyslu
Financial Times
11.01.2008

Podle ředitele firmy Duferco, největší firmy obchodující s ocelí ve světě, očekává ve druhé polovině roku globální ocelářský průmysl zřejmě první zpomalení od roku 2001. Bruno Bolfo, předseda a majitel společnosti Duferco, řekl, že období nižších cen a slabší poptávky je možno očekávat v důsledku „opožděné reakce“ na sníženou úvěrovou schopnost bank, jejíž dopad začíná postihovat některá odvětví spotřebitelského průmyslu. Pan Bolfo – jehož společnost sídlí ve Švýcarsku – řekl ale také, že existuje „řada pozitivních indikátorů“ pro ocelářský průmysl, které mohou omezit dopad jakéhokoliv všeobecného zpomalení světové ekonomiky na tento průmysl. "Poptávka po oceli v Číně, Indii i na Středním Východě China je stále velice silná," řekl pan Bolfo. "Vypadá to, jako kdyby světový přírůstek obyvatelstva se za posledních pár let zvýšil o 600-700 milionů obyvatel [z hlediska jejich dopadu na globální trendy spotřeby]." Velice silná zůstává poptávka po oceli v takových odvětvích, jako je doprava a energetika, a to i v USA, která je původcem bankovní krize.

S.B.

ArcelorMittal kupuje venezuelského výrobce trubek – firmu Unicon
http://nwitimes.com
10.01.2008

Největší výrobce oceli na světě, společnost ArcelorMittal SA oznámila, že souhlasila s akvizicí venezuelské firmy Unicon, výrobce ocelových olejářských trubek, čímž rozšířila svůj řetězec akvizic realizovaných v poslední době v Latinské Americe.

Firma Union zaměstnává ve svých šesti závodech celkem 2 445 pracovníků a ročně produkuje v současnosti 552 000 tun trubek. ArcelorMittal koupil v prosinci největšího distributora oceli v Argentině – firmu M.T. Majdalani y Cia. SA, která prodává ploché výrobky z korozivzdorné oceli. V říjnu 2007 zaplatila 542 mil. USD za akvizici třetí největší argentinské ocelárny Acindar. Zavázala se rovněž zaplatit 1,75 miliard USD za brazilskou ocelárnu vyrábějící speciální oceli - ArcelorMittal Inox Brasil SA, dřívě známou pod názvem Acesita.

S.B.

ArcelorMittal hodlá těžit železnou rudu pro evropské ocelárny v Mauretánii
International Herald Tribune
08.01.2008

Firma ArcelorMittal SA hodlá výrazně rozšířit dobývání železné rudy v Mauretánii s cílem zásobovat své ocelárny v Evropě. Ve spolupráci se státní důlní společností Société Nationale Industrielle et Minière (SNIM) plánuje ArcelorMittal těžit 25 milion tun železné rudy ročně v El Agarebe, což je dvojnásobek stávající produkce společnosti SNIM. ArcelorMittal bude mít v úvodních etapách projektu projektu 30 % podíl s opcí zvýšit tento podíl až na 70 %, jakmile bude zahájena těžba.

S.B.

Největší ruský výrobce oceli – firma Severstal – hodlá do roku 2010 zvýšit zisk ze svých operací v USA téměř trojnásobně, a to s pomocí investic plánovaných v objemu 1 miliardy USD, které budou zaměřeny jak na zvýšení výroby, tak i na zlepšení kvality. Tento plán přichází téměř čtyři roky poté, co firma Severstal získala svou první akvizici v USA – zbankrotovalou firmu Detroit-based Rouge Industrie za 285 milionů USD. Jde o součást plánu generálního ředitele a hlavního vlastníka firmy Severstal – Alexeje Mordašova – vytvořit po vzoru největšího světového výrobce oceli, firmy ArcelorMittal, globálnější společnost.

S.B.